Uj! Mám moc velkou radost. Dnes jsem měla tři schůzky, z toho jednu v PN, ale aspoň na moc pěkném oddělení, kde je pro nás, terénní týmy, i místnůstka; vězte, že to všude není. A pak jsem si šla pro fotky se staženým žaludkem… Říkala jsem si, že tam určitě nic nebude… A ono je! Ne všech 36 fotek, ale nějaké ano! Tušila jsem, že zpočátku tam určitě nic nebude, to jsem motákovala s filmem. A další jsou krásně nedokonalý, s chybami, které prostě k analogům patří. Nicméně zbytek je docela ok a má to fakt punc krásnýho retra, i mámě se to líbí!
Takže teď je na řadě černobílý kinofilm a paní mě rozhodila s formátem. Nejdřív jsem chtěla větší, ale jiná prodavačka naznala, že je to až moc. Tak jsem dumala, jaký formát byl ten tradiční, který já pamatuju a nakonec jsem se, zdá se, trefila. Příště, když to budou černobílé fotky, to dám asi na matný papír, nyní to mám lesklé. Vyvolané fotky mi dali jen ty dobré, ale na flashce (kde mám mj. i tu legendární svatbu Jiřího Káry 😀 ) jsou všechny, tedy i ty s chybami. Dám sem tedy i pár těch nedokonalých. A na závěr vyvolanou fotku, mou nejoblíbenější.
Virtuální (slovní) blitinky od carevničky 